V roce 1912 se do hlubin Atlantiku, nedaleko ostrova Newfoundland, potopil do té doby největší parník světa. V důsledku lidské chamtivosti a pýchy tu zahynulo přes dva tisíce osob, z nichž většina se paradoxně neutopila, ale zemřela na podchlazení v ledové vodě. Největší námořní katastrofu všech dob jsme si mohli připomenout i jedním z nejpůsobivějších milostných příběhů ve filmu Titanic z roku 1997, s hlavními protagonisty Leonardem di Capriem a Cate Winslet.
Titanic se potopil do hloubky necelých čtyř kilometrů a v této hlubině se lodní vrak začal pomalu rozkládat vlivem podmořských bakterií a působením oxidace. Panuje zde ale obrovský tlak cca 40 MPa, a pro vaši lepší představu to je asi tolik, jako když na čtvereční metr vašeho obýváku položíte zátěž o hmotnosti 4 tisíce tun. Možná budete šokováni tím, že čtyři tisíce tun váží přibližně celých padesát plně naložených letadel Boeing 737 – 800.
Mít v obýváku na ploše metr krát metr padesát plně naložených dopravních letadel je děsivá představa, a to jsme teprve v hloubce čtyři kilometry pod hladinou.
Umíte si představit, jaké podmínky panují v hloubce Mariánského příkopu, který je nejhlubším místem na této planetě? Hloubka Mariánského příkopu činí 10 994 metrů pod hladinou moře. Hydrostatický tlak vodní masy je tu neuvěřitelný – 109 MPa, to je zhruba třikrát víc, než v hloubce, ve které leží Titanic. Těch letadel na čtverečním metru vašeho obýváku by tu pak leželo přibližně 137.
Ponořit se do hlubin Mariánského příkopu se dosud odvážili jen ti nejodvážnější, v roce 1960 to byl například batyskaf Trieste se dvěma muži na palubě, kteří riskovali svůj život neuvěřitelným způsobem, ale nakonec se jim jejich odvážný kousek povedl. Připomeňme si ještě, že do této nedozírné hlubiny nikdy neproniklo žádné světlo, ale i přesto tu žijí podivní živočichové, ostatně denní světlo neproniká ani k vraku Titanicu.