Životní styl

Proč je snění důležité

Proč je snění důležité

Proč je snění důležité

Vědci zjistili, že průtok krve v mozkových kapilárách, který je důležitý pro dodávku kyslíku, potažmo i živin, a odstraňování odpadu, byl zvýšen během tzv. rychlého spánku. Ten se typicky projevuje rychlým pohybem očí. Celý výzkum je teprve ve fázi testování na myších. Podle vědců mohou být mohou být za tento zvýšený průtok krve aspoň částečně zodpovědné receptory adenosinu. Toto zjištění je tak novou naději pro pochopení funkce spánku a rozvoj léčby neurodegenerativních chorob, které zahrnují hromadění odpadních látek v mozku, jako je  například Alzheimerova choroba aj.

annoy-g7d96d2fa1_640

Vědci se již dlouho zajímali o to, proč téměř všechna zvířata spí, dokonce i navzdory nevýhodám přežití v bezvědomí. Nyní vědci pod vedením týmu z University of Tsukuba našli nové důkazy o osvěžení mozku, ke kterému dochází během specifické fáze spánku. Onou specifickou fází je spánek s rychlým pohybem očí, tedy častěji známý pod názvem REM spánek. Během REM spánku má lidská mysl sklon hodně snít.

Předchozí studie se zaměřovaly na srovnávání rozdílů průtoku krve v mozku během spánku s REM fází, spánkem bez REM fáze a bdělostí, které bylo dosaženo pomocí různých metod. Měření těchto výzkumů však skončila protichůdnými výsledky.  S inovací přišel v nejnovějším výzkumu tým vedený Tsukubou. Během tohoto výzkumu byla použita technika přímé vizualizace pohybu červených krvinek v mozkových kapilárách u myší během bdělého a spícího stavu.  Ve zmíněných kapilárách se vyměňují živiny a odpadní produkty mezi mozkovými buňkami a krví.

„Použili jsme barvivo k zviditelnění mozkových cév pod fluorescenčním světlem pomocí techniky známé jako dvoufotonová mikroskopie,“ říká hlavní autor studie profesor Yu Hayashi.  A ještě dodal, že: „Tímto způsobem bychom mohli přímo pozorovat červené krvinky v kapilárách neokortexu u neanestetizovaných myší.“

Vědci současně také měřili elektrickou aktivitu v mozku, aby identifikovali REM spánek, non-REM spánek a bdění a hledali rozdíly v průtoku krve mezi těmito fázemi.

„Výsledky nás překvapily,“ vysvětluje profesor Hayashi. „Během REM spánku došlo k masivnímu toku červených krvinek přes mozkové kapiláry, ale žádný rozdíl mezi spánkem bez REM a bdělým stavem ukazuje, že REM spánek je jedinečný stav“.

brain-ge19af3131_640

Výzkumný tým poté narušil spánek myší, což mělo za následek „rebound“ REM spánek – silnější formu REM spánku, která kompenzuje dřívější narušení. Průtok krve v mozku byl dále zvýšen během rebound REM spánku, což naznačuje souvislost mezi krevním tokem a sílou REM spánku. Když však vědci opakovali stejné experimenty na myších bez receptorů adenosinu A2a (receptory, díky jejichž blokádě se po vypití kávy cítíte více vzhůru), došlo během REM spánku k menšímu zvýšení průtoku krve, a to i během rebound REM spánku.

„Tyto výsledky naznačují, že receptory adenosinu A2a mohou být zodpovědné za alespoň některé ze změn průtoku krve v mozku během REM spánku,“ říká profesor Hayashi.

Vzhledem k tomu, že snížený průtok krve v mozku a tím omezená i REM fáze spánku korelují s rozvojem Alzheimerovy choroby, která zahrnuje hromadění odpadních látek v mozku. To může být zajímavé řešit z hlediska zvýšení průtoku krve v mozkových kapilárách během REM spánku, který je důležitý pro odstraňování odpadních látech z mozku. Tato studie vytváří předběžné základy pro budoucí zkoumání role receptorů adenosinu A2. To by nakonec mohlo vést k vývoji nové léčby stavů, jako je Alzheimerova choroba apod.

Rate this post